Prezident kritizoval české vystupování v Ankaře

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro iDNES.cz a MF DNES označil účast české delegace na summitu NATO v Ankaře za diplomatický výprask. Podle jeho slov Česko na jednání neoslnilo a spojenci dali najevo kritiku, i když ji formulovali diplomaticky. Pavel připomněl, že v prostředí NATO se pochvala i výtka často vyjadřují nepřímo, a tvrdil, že z postoje partnerů vyplynulo zklamání z českého přístupu k bezpečnostní situaci. Na summitu byli za Česko prezident Pavel, premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Článek České noviny zveřejnily 15. července 2026 a je založen na informacích od ČTK.

Pavel zároveň odmítl tvrzení, že vládě hází klacky pod nohy. Naopak ocenil některé kroky kabinetu v domácí i zahraniční politice, včetně postoje k podpoře Ukrajiny a k politice vůči Izraeli. Podle prezidenta má vláda ve svém programovém prohlášení i návrhy, které mohou podpořit hospodářský růst a investice. Současně uvedl, že pokud se kabinet bude ubírat tímto směrem, zaslouží si jeho podporu a dialog. V článku se připomíná i spor o to, zda měl prezident na summit vůbec jet, protože vláda s jeho účastí původně nepočítala.

Sporná účast na summitu a zásah Ústavního soudu

Text České noviny uvádí, že Ústavní soud kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi účast na summitu umožnil. Tím se potvrzuje, že spor o složení delegace měl i ústavní rozměr a přesáhl běžnou politickou výměnu mezi Hradem a vládou. Prezident už dříve považoval omezení své účasti za problém, zatímco premiér Babiš jeho cestu kritizoval jako ostudu. V článku je také citováno, že Babiš označil prezidentovu účast za trapnou a tvrdil, že Pavel od počátku hází vládě klacky pod nohy. Pavel na to reagoval tím, že s takovým hodnocením nesouhlasí a že některé vládní kroky považuje za správné a užitečné.

Summit NATO v Ankaře byl pro českou politiku citlivým tématem už několik týdnů předem. Na jedné straně stála snaha vlády řídit delegaci podle vlastního mandátu, na druhé straně prezidentova argumentace, že hlava státu má v zahraniční politice a bezpečnostních otázkách ústavní roli. Spor se tak netýkal jen konkrétní cesty do Turecka, ale i širšího výkladu pravomocí. Právě proto má prezidentovo pozdější označení celé situace za diplomatický výprask i větší politickou váhu. V kontextu posledních týdnů jde o jednu z nejostřejších veřejných kritik českého vystupování na mezinárodní scéně.

Co z výroku plyne pro další debatu

Výrok prezidenta naznačuje, že debata o obranné politice a vztazích uvnitř české státní reprezentace nekončí ani po summitu. Pavel se v rozhovoru soustředil především na to, že spojenci podle něj očekávají odpovědnější přístup k bezpečnostním závazkům a k výdajům na obranu. Zároveň ocenil, že vláda přijala závazek na obranné výdaje, který podle něj vznikl už za předchozího kabinetu. V textu je patrné, že prezident se snaží kombinovat kritiku se signálem, že při shodných prioritách je připraven vládě vycházet vstříc. Tento postoj ale nijak nesnižuje váhu samotné výtky k české účasti na summitu.

Jde tedy o zprávu, která v sobě spojuje konkrétní mezinárodní událost, ústavní spor i domácí politické napětí. Na jedné straně stojí oficiální česká delegace na summit NATO, na druhé straně prezidentovo hodnocení, že výsledek působil jako diplomatické selhání. Současně se potvrzuje, že vztahy mezi Hradem a vládou zůstávají citlivé zejména v otázkách obrany, bezpečnosti a zahraniční reprezentace státu. Právě tyto oblasti jsou pro Českou republiku v roce 2026 mimořádně sledované, protože se dotýkají nejen prestiže, ale i praktických závazků vůči spojencům. Z dostupného článku ČTK vyplývá, že téma bude dál rezonovat v domácí politice i ve veřejné debatě.