Evropská komise (EK) v pátek představila dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, který je považován za klíčový nástroj pro snižování emisí skleníkových plynů v rámci Evropské unie. Nový návrh počítá s pokračováním bezplatného přidělování emisních povolenek i po roce 2030, avšak zavádí nový princip, podle něhož budou firmy povinny předkládat a realizovat plány na snižování emisí, aby si tuto podporu udržely. Tímto krokem se EK snaží propojit ekologické cíle s ekonomickými zájmy průmyslu a zároveň povzbudit investice do dekarbonizace. Nově také systém počítá s dražbou částí povolenek po roce 2040, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro průmyslové podniky v Evropě.
Revize ETS 1 vyvolá diskuse mezi evropskými lídry a zákonodárci, neboť její schválení bude vyžadovat podporu jak od Rady EU, která zastupuje členské státy, tak od Evropského parlamentu. S návrhem se pojí velké očekávání, ale i obavy. Některé členské státy, jako například Itálie, Polsko a Česko, prosazují reformu, která by byla vstřícnější vůči průmyslu. Na druhé straně severské státy a Španělsko se staví proti jakémukoli oslabování klimatických ambicí Unie. Tato rozporuplná stanoviska ukazují na složitost vyjednávání a možnost vzniku sporu o budoucnost evropské klimatické politiky.
Úpravy v systému benchmarků a jejich dopad na průmysl
Kromě bezplatného přidělování povolenek se EK také zaměřila na úpravy takzvaných benchmarků, které určují, kolik bezplatných povolenek konkrétní podnik obdrží. Tento aspekt dlouhodobě znepokojuje některé průmyslové odvětví, včetně českých představitelů, kteří se obávali postupného ubývání bezplatně přidělovaných povolenek. V návrhu EK se však benchmarky neruší, ale dochází k jejich úpravě. Nově se zohlední elektrifikace výroby, což má přinést výhody zejména chemickému průmyslu a rafineriím. Tato změna by měla zmírnit dopady ETS na energeticky náročný průmysl, aniž by došlo k zásadnímu narušení základní struktury celého systému.
Systém obchodování s emisními povolenkami, který funguje na principu „znečišťovatel platí“, vyžaduje od elektráren, průmyslových podniků a dalších subjektů, aby na každou tunu vypuštěného CO2 odevzdaly jednu emisní povolenku. Většina povolenek je prodávána v aukcích, ale energeticky náročná odvětví stále obdrží část povolenek zdarma, aby se předešlo riziku přesunu výroby mimo EU. Výnosy z aukcí plynou do rozpočtů členských států, které je mají využívat především na ekologické projekty a investice do obnovitelných zdrojů energie. Tímto způsobem se systém snaží podpořit přechod na udržitelnější energetické zdroje a přispět k dosažení klimatických cílů EU.
Budoucnost ETS 1 a klimatické ambice EU
Revize ETS 1 je součástí širšího balíku opatření, která mají za cíl zajistit, že Evropská unie splní své klimatické cíle podle Pařížské dohody. Evropská komise se snaží nastavit taková pravidla, která podpoří udržitelnost a zároveň nezatíží příliš průmysl, což je klíčové pro udržení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Očekává se, že návrh vyvolá intenzivní debaty mezi členskými státy a europoslanci, kteří budou muset najít společnou řeč, aby bylo možné reformu schválit. Důležité bude také sledovat, jak se jednotlivé státy postaví k otázce bezplatných povolenek a jaké konkrétní reformy budou prosazovat. Tato debata bude mít zásadní vliv na budoucnost evropského průmyslu a klimatické politiky, a proto je třeba pečlivě sledovat její vývoj.
