Moderní technologie pronikají do medicíny s nebývalou rychlostí a onejnovějšími trendy v oblasti chirurgie jater je bezpochyby použití virtuální reality (VR). V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se tato technologie stává součástí každodenní praxe, což potvrzuje expert David Sibřina, jenž má na starosti rozvoj VR a dalších hi-tech přístupů. Spojení umělé inteligence, virtuální reality a augmentované reality umožňuje lékařům simulovat chirurgické zákroky a testovat každý řez před samotným výkonem. Takový přístup zásadně mění způsob, jakým lékaři přistupují k pacientům a plánují operace.

David Sibřina, který se v IKEMu zaměřuje na vývoj virtuálního prostředí pro chirurgické výkony, se s touto technologií setkal už během studií. Původně se věnoval grafice a počítačovým hrám, avšak brzy se rozhodl zaměřit na výpočetní medicínu. Během pandemie covid-19, kdy byl přístup k lékařům omezen, se snažil navázat spolupráci a pokračovat ve vývoji virtuálního prostředí. Dnes je jeho práce klíčová pro modernizaci a zefektivnění chirurgických postupů v IKEMu.

Revoluce v chirurgii

Sibřina uvádí, že IKEM disponuje největším souborem jaterních 3D modelů pro virtuální realitu na světě. Tento fakt podtrhuje srovnání s Dětskou nemocnicí v Bostonu, která měla od roku 2018 celkem 1600 případů, zatímco v IKEMu jich evidují více než 1677, přičemž pracují s třikrát menším množstvím lidí. Rychlé přijetí této technologie lékaři v Praze ukazuje na pokrokovost českého zdravotnictví v oblasti vizualizace a přípravy na chirurgické zákroky. Důležité je, že virtuální realita umožňuje lékařům podívat se na anatomii pacientů zcela novým způsobem a lépe se připravit na složité operace.

Technologie VR poskytují lékařům možnost interakce s trojrozměrnými modely orgánů, což zvyšuje jejich porozumění komplexní anatomii. V praxi to znamená, že lékaři mohou detailně prozkoumat strukturu jater, včetně jaterních žil, tepen a žlučových cest. Tato detailní vizualizace nejenže zjednodušuje plánování operací, ale také snižuje riziko komplikací během samotného zákroku. Přístup k takto realistickému modelování orgánů je pro chirurgy revoluční a otvírá nové možnosti pro školení a vzdělávání budoucích specialistů.

Budoucnost medicíny

David Sibřina se domnívá, že virtualizace medicíny se stává nezbytnou součástí moderního zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že technologie se neustále vyvíjí, očekává, že virtuální realita a další digitální nástroje budou mít stále větší vliv na způsob, jakým se lékaři připravují na operace a komunikují s pacienty. Začlenění VR do každodenní praxe v IKEMu je příkladem toho, jak česká medicína drží krok s globálními trendy. Sibřina také zdůrazňuje, že tento technologický pokrok by mohl přinést přínos nejen lékařům, ale také pacientům, kteří by se mohli cítit jistější díky lepší přípravě a většímu porozumění svému zdravotnímu stavu.

Vzhledem k tomu, jak rychle se technologie vyvíjejí, je pravděpodobné, že virtuální realita brzy najde uplatnění také v dalších oblastech medicíny, jako jsou ortopedie, neurologie nebo onkologie. V každé z těchto specializací by mohla umožnit lékařům lépe pochopit anatomii pacientů a optimalizovat plánování chirurgických zákroků. Tento trend se zdá být nezastavitelný, a proto je důležité, aby zdravotnické instituce investovaly do moderních technologií, které mohou zlepšit kvalitu péče a výsledky léčby.